Naši pastýři 1938–1945

Naši pastýři 1938–1945 je projekt Spolku Vojenské muzeum Loučka-Pearl Harbor, který je představen u příležitosti 70. výročí osvobození koncentračního tábora Dachau (29. dubna 1945), u příležitosti 70. výročí ukončení 2. světové války v Evropě (8. května 1945) a u příležitosti státního svátku České republiky Den české státnosti. Projekt inicioval pan Miroslav Kalousek a zaštítil kardinál Dominik Duka.

Na počátku vzniku projektu Spolku Vojenské muzeum Loučka-Pearl Harbor byla kniha katolického kněze Bedřicha Hoffmanna „A kdo Vás zabije“. Jedná se o světový unikát, kdy Bedřich Hoffmann s několika dalšími spolubratry už asi v době utrpení v Dachau shromáždil jména všech či drtivé většiny evropských duchovních – jak křesťanů, tak i muslimů, kteří prošli či zemřeli v koncentračním táboře Dachau. Podrobné personálie pravděpodobně doplnili po válce z různých kartoték koncentračního tábora. Kniha poprvé vyšla už roku 1946 a do roku 1947 byly vytištěny minimálně čtyři vydání a vyšla také anglicky. Dílo Hoffmanna a jeho kolektivu má podle nás stejnou závažnost jako celosvětově známá Osvětimská zpráva Rudolfa Vrby a Alfreda Wetzlera.

Spolek Vojenské muzeum Loučka-Pearl Harbor je první tuzemskou organizací, která přináší Hoffmannův kompletní seznam katolických kněží působících nebo narozených na českém území. Kromě rodilých Čechů je v něm i jeden Holanďan, Poláci a Němci, kteří působili v duchovní službě v naší zemi. V koncentračním táboře Dachau trpělo nebo zemřelo celkem 156 katolických kněží spjatých s ČSR. Vedle původního Hoffmannova seznamu vytvořili spolupracovníci muzea i tzv. Svatováclavský seznam (vytvořen u příležitosti slavnosti sv. Václava, patrona naší země), do něhož zahrnuli další pronásledované duchovní z jiných koncentračních táborů, vězněné a popravené.

K dnešnímu dni máme k dispozici seznam celkem 325 osob, z nichž u deseti v současnosti probíhá proces blahořečení a jsou krvavými oběťmi nacismu či následně komunismu: kardinál Štěpán Trochta, kardinál Josef Beran, pražský augustiniánský převor Augustin František Schubert, pallotin Richard Henkes, marianhillský misionář Engelmar Hubert Unzeitig, diecézní kněz Jan Bula, františkán Jan Evangelista Urban, diecézní kněz a lidický farář Josef Štemberka, polský jezuita z Českého Těšína Franciszek Kaluža a polský rektor kněžského semináře ve Vidnavě Ludvik Wrzól.

Jedním z cílů projektu je rovněž zahájit tradici, kdy v kostelech i veřejných prostorech po celé České republice zazní jména zahynuvších a vězněných katolických duchovních i s krátkým popisem jejich válečného osudu. Záměr je vlastně stejný jako u Bedřicha Hoffmanna – aby se příběhy našich trpících pastýřů staly živou památkou, jejich oběti nebyly zapomenuty a generace českých katolíků se mohly za jejich duše modlit a obracet k nim pro přímluvu. K dnešnímu dni se budou jména číst minimálně na 100 místech České republiky.

Seznam sice čítá hodně jmen, ale stále scházejí desítky, možná stovky např. totálně nasazených bohoslovců na práci pro nacistické Německo, jména vyhnaných řeholníků z obsazených klášterů, jména konkrétních kněží ze Sudet, ale i nacistické oběti z řad katolických řeholnic. Také proto budou spolupracovníci muzea vděční za každý další jmenný příspěvek, doplnění podrobností k osudu kněží ze seznamů i fotografie a dokumenty všeho druhu.

Veřejnost se může na muzeum obracet s poznatky o katolických kněžích, kteří byli jakkoli za 2. světové války perzekvovaní.

Kontakty

E-mail: info@vojenske-muzeum.cz nebo kratochviluv@seznam.cz
Web muzea: www.vojenske-muzeum.cz